Chalupění - ze sbírkového fondu

Představujeme Vám sbírkový předmět občanského sdružení Chalupění. Popis exponátu je poskládán z osobních vzpomínek našich dárců a pamětníků. Dopravní prostředek – ráfový vůz – patřil k základnímu inventáři každého hospodářství.Používali se vozy  žebřinové (s žebřinovými postranicemi) a truhlíkové (s plnými postranicemi). Právě ten je vyobrazen na dnešním obrázku. Vůz truhlík se používal např. na přepravu brambor a řepy. V živnosti zvané povoznictví na přepravu písku, štěrku, uhlí apod., tedy na sypké materiály. Výroba ráfového vozu byla poměrně náročnou záležitostí. Každý vůz byl vyroben jako originál. Těžko dnes proto budeme sestavovat funkční „žebřiňák“ z náhradních dílů jiných vozů. Jednotlivé díly jsou dělány a kovány přesně „na míru“ a na jiné vozy nepasují.
Na výrobě ráfového vozu se podílely dvě živnosti kolář a kovář. Nejprve musel hospodář k mistru kováři. U něj objednal kovové nápravy na požadovanou nosnost vozu. Obyčejně se pohybovala okolo 10 – 20 metráků. Potom putoval k mistru koláři, který dle typu náprav vyrobil dřevěná loukoťová kola. Materiálem mu bylo jasanové nebo bukové dřevo. Vyrobená dřevěná kola si převzal opět kovář, který je pověsil nad svou výheň a nechal je asi půl roku viset k dokonalému dosušení. Teprve potom začal okovávat, tedy „natahovat (kovové obruče kolem kola). Kovář vyrobil i ostatní kovové doplňky k vozu. Kolář mezi tím zhotovil zbývající dřevěné části: nápravníky, přední a zadní ramena, rozvoru spojující vůz, truhlík nebo žebřiny, oj k zápřahu koně, přední a zadní klanice líšně k zapření bočnic truhlíku, čela, sedačku pro kočího. Všechny dřevěné části, které musely být doplněny i součástmi kovovými, putovaly opět k mistru  kováři. Práce kováře byla nelehká a složitá. Dnešní elektrické svářečky ani autogeny neexistovaly. Kovové části se kuly a svařovaly přímo ve výhni. Na dřevo se pak osazovaly „za tepla“, aby se to na dřevě zapálilo a vše dokonale těsnilo. Bezprostřední spolupráce mezi kolářem a kovářem byla důvodem k tomu, že obě živnosti se většinou nacházely v těsné blízkosti. 
Před vyjetím vozu zbývalo jen namazat kolomazí všechny točivé části a dřevo natřít zelenou barvou. Celý vůz je rozebírací, čehož se využívalo v zimním období. Vůz se rozložil, uklidil a zodpovědnost za dopravu převzaly saně. Při rozebírání se kola a nápravy označovaly, aby se na jaře vše složilo na stejné místo.

Připravili: o. s. Chalupění, Bc. Pavel Melichar, Jaroslav a Marie Martincovi, foto-design Varta s.r.o. Trutnov. S laskavou podporou činnosti od: KOVO IDA s.r.o. Malé Svatoňovice.