|
Rádlo z Velkých
Svatoňovic
Rádlo
bylo důležitým zemědělským nástrojem,
používaným k "obvorávání"
brambor, kypření půdy, v horských oblastech i
k ostatním druhům orby. Rádlo na rozdíl 
od pluhu půdu jen kypřilo, neobracelo. Železnou radlicí
rozrývalo ornici stejnoměrně na obě strany. Podle oblasti
používání nebo drobných
konstrukčních rozdílů (např. podle druhů zeminy) se
můžeme setkat s rádly různých názvů:
Trutnovský hák, jindy též českomoravský,
slezský nebo krkonošský hák,
valašský hák, šumavský
nákolesník, plánské rádlo,
doupovský a domažlický krahulík, percák
apod.
Rádlo bylo poháněno koněm nebo krávou,
v chudých oblastech i silou lidskou. Samotná
práce s rádlem - například
"obvorávání" brambor (přihrnutí zeminy
k nati brambor) nebyla nijak snadná. Sedlák nebo
jeho pomocník zvaný pohunek museli dbát
zejména na správném směru jízdy
rádla, aby při "obvorávání" brambor
nedošlo k jejich podorání nebo
vyorání. Záleželo však i na zvířeti.
Kůň nebo kráva museli být řádně vycvičení
aby chodili pěkně prostředkem mezi řádky. Práce
"obvorávání" brambor spadala do období
sušení sena tedy začátkem června. K práci
se nastupovalo v ranních nebo večerních
hodinách, aby obtěžujícího hmyzu bylo co
nejméně a tažný dobytek byl klidný a
nápomocný.
Připravili: Bc. Pavel Melichar a Jiří Martinec, foto-design
Varta s.r.o. Trutnov. Čerpáno z Československé vlastivědy díl III, lidová
kultura, Orbis, Praha, 1968.
|
