To je
fofr… 
Představujeme
Vám sbírkový předmět občanského
sdružení Chalupění. Popis exponátu je
poskládán z osobních vzpomínek
našich dárců a pamětníků.
Čistící
mlýnek neboli „fofr“ se používal a mnohde
ještě používá na čištění
obilí. Fofr byl nepostradatelným pomocníkem
v době, kdy se obilí mlátilo ještě cepama
nebo v mlátičkách obilí bez
čistícího zařízení. Při
čištění obilí docházelo
k oddělování plev a prachu od zrna obilí.
Pokud se vrátíme až do doby mlácení
obilí cepama, pak se vymlácené obilí
nabíralo z mlatu (prostor na mlácení)
věrtelem (neboli čtvrťákem a je to dřevěná nebo kovová
nádoba s jedním držadlem) a zvrchu se sypalo do
fofru. Pokud hospodář již vlastnil mlátičku, pak se
vymlácené obilí, které padalo pod
ní, nabíralo lopatou (voršoufem) do věrtele a
rovněž se sypalo do fofru. S fofrem se pracovalo tak, že se točilo
klikou, roztáčely se lopatky uvnitř, které
vytvářely vítr a ten vyfoukával lehčí prach
a plevy od těžších zrn. Nahoře na fofru je
násypka, tou se zrno nasypávalo dovnitř a
propadávalo skrz síta. Vytvářeným větrem se
tzv. zadina (plevy a nekvalitní zrno) vyfoukávaly do
bočních výstupů ven z fofru. Tato zadina se
zkrmovala dobytkem. Zrno propadávalo různě hrubými
síty do připravených nádob. Cyklus se
několikrát opakoval, aby se i z čistého zrna oddělilo to
největší, nejkvalitnější
používané k setí.
Obilí
se mlátilo a čistilo při žních, nebo i později
v podzimních a zimních měsících.
Obilí muselo být na čištění suché.
Točení klikou fofru a vytváření větru nebylo
ledajaké. Muselo být rovnoměrné a jeho intenzita
byla různá podle váhy a velikosti zrna, oves je
například lehčí a nebo se mohl čistit i drobný
mák.
Dárce exponátu: Andrej
Lukáček, Bohuslavice.
Připravili: o. s. Chalupění, Bc. Pavel Melichar, Jaroslav a
Marie Martincovi, foto-design Varta s.r.o. Trutnov. S laskavou podporou činnosti
od: Spojovací a upevňovací materiál – Jan Melichar, Úpice.
|